Lidišky zlatý, mám tak malinko pocit že začínam...tak trochu magořit :) což by nemuselo bejt tak překvapivý zdělení :D ale jsem doslova jak na trní a nevím co mám dělat. Už od soboty lapím doma na prdeli a čekám, až se mi ta kámoška ozve. Asi nechápete, chápu že nechápete, protože když to tady tak píšu tak to zní dost uhozeně a divně. Ono sice je, ale míň než to vypadá. Protože ta naše historie je dlouhááá a to by bylo na dlouhý psaní :( :) Ale prostě je to divný, 4 dny nemám žádný zprávy, a předtím 14 dní, akorát v tu sobotu jsem jí napsala SMSku. je to divný, vždycky po tak dlouhé době chtěla jít ven atd. a teď nic. Říkate si proč se nerozhoupu já? No pač by to bylo zbytečný. Jelikož ona když nenapíše sama tak je venku s druhou holkou, říkejme jí třeba Laděna, anebo prostě nemůže.

Tak proč z toho dělám takovej tyjátr? No ono to je složitější a trošinku jinak, než to vypadá, ale fakt je, že mě to deptá, protože nevím, na čem jsem. A nemám kouska klidu. Venku se stmívá, přemejšlím, jestli se mám zbalit a zkusit se stavit, ale nevím. Zkoušela jsem jí volat ale asi měla vyplej mobil nebo nemá signál. Taky mě to moc mrzí :,-( Považovala jsem ji za svou nejlepší kamarádku a ona na mě prostě **** Jenže fakticky nevím; mám jít, nemám..? Prosím, jestli si to někdo přečetl, poraďte! Vaše zmagořená Týnka s přáním ať se Vám daří lépe než mě (i když mě by mohlo bejt 1000000000x hůř, tak nač si stěžuju, že.....)
ještě bych teda měla dodat, že předtěma čtrnácti dnama sme měli krizi, a nevěděli jsme, jestli spolu budeme dál kámošit. nakonec to vypadalo, že jo, ale teď...proto mě to tak deptá :,-(